Přeskočit na hlavní obsah
Tenhle článek bych chtěla věnovat lidem,který opravdu miluju.
Nemyslím tím partnerskou lásku,ale tu přátelskou a nebo rodinnou.
Když už jsme u toho slova MILOVAT .. co si pod tím představíte vy?
Lidi jdoucí po městě a držící se za ruce? Protože tohle je jedna malá mušle v moři zabírající pojem tohodle slova. Já totiž můžu z celého srdce říct,že miluju hudbu,tanec a taky tu skvělou atmosféru fanoušků na fotbale. Vánoční ozdoby, pomerančový čaj, bílou čokoládu a moje PŘÁTELÉ.



Nemyslím tím ty, se kterými občas zajdu ven, pokecám a možná u nich i přespím. Ale ty co mě vyslechnou a já cítím,že mi rozumí. Mohla bych se přeci svěřit i 6leté holčičce ,ale v duši budu furt plná tich puberťáckých starostí. Jsem ten typ člověka ,který  musí mít u kamaráda  aspon 80% chápavost.
Výsledek obrázku pro přátelství kresbaMožná proto miluju právě ty co jsou na tom vlastně podobně. Lidičky moje, kolikrát bych za vás dala i ruku do ohně. Achjo,tohle je tak stereotypní věta. Že přestala mít i význam . Přála bych všem mít kolem sebe lidi ,jako jsou ty moji.


Výsledek obrázku pro srdce kreslené Musím uznat ,že všechny mám vlastně několik kiláku od sebe a jsou tu chvíle kdy se cítím sama,protože tu není nikdo kdo by mě obejmul ,ale stačí i jedna blbá věta či 3 slova ,který mi způsobí tak neskutečný úsměv na tváři jakej si nedokážete ani představit.
Všechno to prázdno se přemnění na všechno. Zní to tak divně až chápavě.  Poslední věty pochopí asi jen ti co mě znají. Jen ti co mi umí nahlédnout do hlavy.

Víte, tenhle svět není vůbec jednoduchý. Je to samá překážka přes překážku. Představuju si život trošku jako dostihy . Je kůň a jezdec ,jestli se nepletu. A tyhle dva musí být sehraná dvojka,protože by si jinak pěkně namleli pusu. A tohle je prosím život. Jsme jeden velkej jezdec,kterej řídí koně,kterej na dostihy sakra dlouho trénoval .  A netrénoval sám,měl pevnej tým a ten tým jste prosím VY.
Výsledek obrázku pro kún malovanýA já vám moc děkuju za to že tu pro mě jste.

Nevím jestli bych bez vás mohla být. Vždy když mi je nejhůř máte odpověď na moje otázky do vesmíru. Vždycky mě dokážete rozesmát. Vždycky mi ukážete ,že život je fakt sračka ,ale musí se umět bojovat. A hlavně to že mě máte rádi .
A sice se snažím tu být pro vás tolik jako jste vy pro mě., ale  nikdy jsem vám neřekla,že vás miluju.
A jestli máte správná svědomí, přesně víš jestli si tu pro mě tenhle rok či dýl byl/a. A trošku dříve ti veřejně přeju štastný nový rok,veselé Vánoce a hlavně plno lásky,pohody a štěstí.
MILUJU VÁS

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zas a znova. Čas mi hrozně moc utíká. Víc než bych sama chtěla. Nestíhám všechno co chci. Nesoustředím se na věci co mě baví nebo naplňují . Vlastně nedělám nic. Ráno se probudím, jdu do školy a zase můžu jít ze školy domů. Tam mě čekají každodenní povinnosti a občas stihnu jít i ven. Pokud teda mám náladu. Ale to hlavní jsem ztratila. Ztratila jsem ten můj jediný koníček co jsem za svých  15 let měla.  Čím jsem starší, tím víc mi dochází jaký následky to vlastně mělo. A nebudou to jenom ty fyzický. Ta radost z dobré smeče. Skvělýho podání nebo bloku. To prostě už necítím. A tak moc mi to chybí.  Hlavně teda ta kolektivní radost. Kdy jsme na sebe byli všichni hrdý navzájem. Vlastně mi to zaplňilo celej můj volnej čas a ikdyž jsem si občas  stěžovala jak nemůžu s přátely ven , opravdu jsem do poslední chvíle nevěděla jak moc to mám ráda . A ted lituju toho,že jsem někdy měla tu drzost přemýšlet vůbec o tom ,že mě to nebaví ,nebo tak něco.     ...
Po dnešní zkušenosti v Německu, mi příjde,že bych se tu angličtinu a němčinu opravdu měla naučit . Dokud nemluvíte vy ,je to všechno v pohodě,ale jak příjde řada na vás... to je teprve peklo. V tu chvíli vím,co nastane a žádná smyslu plná věta ze mě určitě nevypadne . Takže, pokud jste na tom špatně jako já doporučuju vám se to fakt učit. Protože když s někým pak mluvíte uprostřed obchodního centra a modlíte se, aby jste nikomu neodkejvali nějakou klientskou spolupráci či smlouvu k tarifu, není ůplně gut.   Ale co si budeme,radši budu vypadat jako totální blbec u kasy nebo v kabince, než abych si neodnesla domů taštičku totálních volovin. Ale třeba dojdu k úspěchu a v budoucnu  z Primarku pojedu už bez toho ,abych se tam bále jet znovu s pocitem,že tam narazím na stejnou pokladní . Protože má němčina obsahuje spíš gesta . A aby nebyli tolik náročný nejradši kejvu hlavou od shora dolů. Jo a abych nezapomněla . Taky ráda děkuju . Ano, danke ...