Tenhle článek bych chtěla věnovat lidem,který opravdu miluju. Nemyslím tím partnerskou lásku,ale tu přátelskou a nebo rodinnou. Když už jsme u toho slova MILOVAT .. co si pod tím představíte vy? Lidi jdoucí po městě a držící se za ruce? Protože tohle je jedna malá mušle v moři zabírající pojem tohodle slova. Já totiž můžu z celého srdce říct,že miluju hudbu,tanec a taky tu skvělou atmosféru fanoušků na fotbale. Vánoční ozdoby, pomerančový čaj, bílou čokoládu a moje PŘÁTELÉ. Nemyslím tím ty, se kterými občas zajdu ven, pokecám a možná u nich i přespím. Ale ty co mě vyslechnou a já cítím,že mi rozumí. Mohla bych se přeci svěřit i 6leté holčičce ,ale v duši budu furt plná tich puberťáckých starostí. Jsem ten typ člověka ,který musí mít u kamaráda aspon 80% chápavost. Možná proto miluju právě ty co jsou na tom vlastně podobně. Lidičky moje, kolikrát bych za vás dala i ruku do ohně. Achjo,tohle je tak stereotypní věta. Že přestala mít i význam . Přála bych všem mít kolem sebe lidi